Petr Jonák o lobbingu. Kde jsou potřebné asociace, co má v lobbingu největší váhu a mají smysl ještě média?

Kde jsou podle vás asociace z pohledu lobbingu potřebné?

Vždy záleží, o jaké asociaci mluvíme, jaké je vaše postavení v ní a jaká je její role. Největší firmy typu Škoda Auto nebo PPF mají vlastní týmy a vzhledem k jejich významu pro ekonomiku nemají problém s tím, že by je někdo nechtěl vyslechnout. Ale i ony asociací využívají, nebo minimálně sledují, zda jiné asociace nepředkládají něco, co by šlo proti jejich zájmům. Výhodou asociací samozřejmě je, že jejich postoj již zahrnuje kompromis celého sektoru, což je pro veřejnou správu nebo politiky důležité. Zároveň většina firem má omezené kapacity a odbornost, kterou jim dodá právě asociace. Svaz Průmyslu a dopravy je zastřešující organizace s velkým vlivem – jsme jakýsi Svaz svazů a reprezentujeme firmy napříč sektory. Jsme povinným připomínkovým místem při tvorbě zákonů, jsme součástí tripartity a máme aparát desítek odborníků.

Vedle toho existují ryze oborové asociace – ať již z tradičních sektorů, nebo nově vznikající – cirkulární ekonomika, fintech, AI a digitál, vzdělávání. Za klíčové pokládám si vždy položit otázku, proč do asociace chceme a co je naším cílem - chceme se jejím prostřednictvím účastnit legislativního procesu, vybojovat nějaký zákon? Nebo chceme udělat PR, jak jsme jako firmy, respektive sektor, dobří? Důležité je tedy vědět, proč v asociaci jsem, co chci a jaká jsou očekávání.

Co má podle vás v lobbingu obecně největší váhu?

Velký podíl bych dal technice a využívání nástrojů, které jsou k dispozici. Velice důležitá je pak znalost procesů, ať už třeba legislativního. Můžete například poslanci představit 10 skvělých argumentů k nějakému ustanovení v návrhu zákona. On bude všem těm argumentům rozumět a stejně bude hlasovat proti, protože to bude součástí nějakého politického postupu, taktiky atd. Politici zároveň často slyší reálné argumenty, které jsou jim sympatické, mají vůli to podpořit, ale výsledkem je nestíhající veřejná správa a složitý proces. Rychle narůstá také význam sustainability a compliance, což firmy pořád podceňují.

Mají podle Vás ještě stále v lobbingu své místo média?

Rozhodně ano. V médiích lze zvednout problém, zkritizovat nečinnost veřejné správy nebo naopak pochválit pozitivní vývoj. Zároveň i z tradičních médií se do jisté míry stávají bubliny. Skutečně celospolečenský dopad dnes mají asi jen Česká televize, Nova, Radiožurnál a Blesk. U všech ostatních míříte jen na určitou výseč společnosti.

Ve kterých oblastech vnímáte synergii mezi Public Affairs a Media Relations jako nejvýznamnější?

Skrze média můžete nastolovat agendu, zvedat témata pro veřejnou diskusi, pochválit či naopak kritizovat. Zásadní je uzpůsobit sdělení podle příjemců. Na jedné straně mohou být policy papers, studie a detailní expertní analýzy, na druhé straně výstupu pak dvě věty „na kameru“ pro televizi. Kdo konzistentně zvládne tuhle šíři komunikace vůči různým stakeholderům, má velkou výhodu.