Současná krize se do vysílání promítne, v příštím roce to ale nebude, říká tisková mluvčí České televize Karolína Blinková

Zasáhla současná situace výrazně do způsobu, jakým sestavujete a propagujete program na ČT? Pokud ano, jak jste změnili komunikaci směrem k divákům?
Programové změny byly nezbytné a dotkly se všech oblastí výroby. Zastavili jsme nebo posunuli podstatnou část běžné výroby pořadů. Upravili vysílací schéma, všechny týdeníky ČT24 ustoupily zpravodajství, na které alokujeme veškeré kapacity. Prioritně tak vyrábíme zpravodajství a formáty, které souvisí s aktuální situací. Z pohledu komunikace jsme nic zásadně nezměnili, jen se v posledních dnech vše poněkud zrychlilo…

Co je u vás momentálně nejsledovanějším obsahem?
Dlouhodobě se potvrzuje, že diváci při mimořádných událostech vyhledávají právě Českou televizi. Nejedná se jen o živelní katastrofy, ale i jiné významné události s celospolečenským dopadem. Jednoznačně nejsledovanější je tak nyní naše zpravodajství. Sledovanost televizí v posledních týdnech obecně stoupá, třeba v den vyhlášení karantény sledovali diváci televizi nejvíce ze všech dní od začátku letošního roku, a jen o něco málo méně než na Štědrý den, kdy bývá sledovanost tradičně velmi vysoká. Zájem diváků souvisí samozřejmě i s důvěryhodností České televize. Události ČT jsou dlouhodobě vnímány jako nejdůvěryhodnější hlavní zpravodajská relace na českém televizním trhu.

16. března jste na ČT2 spustili program vzdělávání pro žáky prvního stupně Učítelka. Pořad byl údajně ve skupině dětí ve věku 4-12 let zatím nejsledovanějším pořadem tohoto roku na všech televizích vůbec. Odhadovali jste předem takovou sledovanost nebo jste tak obrovský úspěch pořadu nečekali?
Jsme veřejnoprávní televize, sledovanost je pro nás samozřejmě důležitá, ale není zásadním kritériem, kterým se řídíme. UčíTelku jsme vymysleli a spustili v době mimořádných opatření a uzavření škol v celé České republice, protože jsme chtěli nabídnout dětem alternativu ke klasickému školnímu vzdělávání, které může doplnit jejich samostudium a ulehčit tak celou situaci nejen jim, ale i rodičům. Nekalkulovali jsme dopředu s faktorem úspěchu.
Pořad vznikl v řádu dnů, od prvotního nápadu po realizaci neuplynul více než týden, což ovlivnilo i jeho propagaci, na speciální kampaň zkrátka nebyl čas…

Kromě projektu UčíTelka jste také spustili nový program pro seniory ČT3. Plánujete v tomto roce ještě nějaké novinky, na které by se diváci mohli těšit?
Nově jsme spustili také projekt ČT edu, web s více než třemi tisíci vzdělávacích videí, určený pro děti předškolního věku i žáky středních škol. Videa pokrývají přes dvacítku předmětů od biologie po zeměpis a jsou přehledně členěna podle stupňů vzdělávání i konkrétních témat. Původně jsme měli projekt ještě několik měsíců vyvíjet. Na konci března jsme vlastně nonstop pracovali na tom, abychom první verzi ČT edu nabídli už v dubnu.
Z pohledu současné situace máme štěstí, že jako televize musíme pracovat s výrazným předstihem, už nyní plánujeme a vyrábíme pořady třeba na rok 2022. Mnoho novinek je tak nachystaných do vysílání a neovlivní je současné zastavení výroby, to se výrazněji promítne až do dalších let. Podzimní sezona tak nabídne mnoho premiér, seriálů i dramatiky, ale k jejich oznámení využijeme osvědčený formát velké tiskové konference. Tedy snad…

Jaké komunikační prostředky běžně využíváte při uvedení nových programů a pořadů?
Při oznamování novinek samozřejmě těžíme z podstaty média, kterým jsme. Díky televizní obrazovce oslovíme velmi rychle miliony diváků. Ale využíváme i další platformy, snažíme se zkrátka pracovat s širokým portfoliem, které máme k dispozici. Pro korporátní sdělení využíváme Twitter, z něhož jsou novináři zvyklí čerpat, s produktovými tématy chodíme spíš na FB či na Instagram. Standardně rozesíláme tiskové zprávy, pořádáme tiskovky, zveme novináře na Press Day na natáčení, domlouváme rozhovory s generálním ředitelem, oslovujeme neziskovky, asociace a sdružení, která mají co do činění s námi nabízenými tématy, napadá mě třeba aktuálně Asociace tlumočníků do znakového jazyka, neboť jsme nyní výrazně rozšířili portfolio pořadů, které jsou simultánně tlumočeny. Dokonce naše maskérky vyrábí tlumočníkům ty průhledné štíty, které v těchto dnech nosí.
Z pohledu spolupráce s partnery využíváme toho, že jsme jako Česká televize mediálním partnerem desítek projektů a akcí, a to nejen z oblasti kultury. Díky tomu se nám rozšiřuje prostor, kde můžeme dát o naší činnosti vědět. Využíváme i barterovou spolupráci s vybranými mediálními domy, ale pouze jako doplňkový nástroj.

Spousta podniků přesouvá práci svých zaměstnanců na home office. Je vůbec možné v ČT jakýkoliv pracovní proces řídit na dálku? Jak probíhá v současné situaci interní komunikace na ČT?
Je to tak, většinu schůzek, které teď máme, jsou tele nebo videokonference. Je to komplikovanější, vyžaduje to větší systematičnost. Na druhou stranu je vidět, že jsme se na to dokázali rychle adaptovat, a v těžkém období vysíláme a vyrábíme vše, co je potřeba. Zásadní je, abychom minimalizovali riziko nákazy a dokázali zabezpečit naše vysílání v dlouhodobém horizontu. Kdo může pracovat z domova, toho jsme doma nechali. Více než kdy dříve je tak důležitá komunikace vedoucích se svými podřízenými, aby se k nim dostávaly včas všechny potřebné informace.
Speciální situace panuje samozřejmě ve zpravodajství. Některé týmy držíme cíleně doma, aby mohly nahradit ty, co pracují. Zpravodajství máme rozdělené na tři velké skupiny. Jedna skupina jsou editoři, lidé zodpovědní za vysílání, a ti jsou v objektu zpravodajství. Pak tu jsou redaktoři a štáby, co jsou v terénu, ti do budovy nevstupují. Materiál zpracovávají doma nebo ho rovnou posílají, aby se navzájem nepotkali. A třetí skupina jsou ti, co jsou vždy dva týdny doma a v rámci rotačního systému jsou připraveni na střídání kolegů.